Avtor zaznačaje, ščo realistyčna heopolityka zasvidčuje, ščo Rosija vtratyla Ukrajinu, pryčomu sama, «i to ne tiĺky na paperi 1991 roku, a vtračala jiji kožnoho nastupnoho dnia, dijučy jak suto rujnivna j korupcijna syla».

«SRSR-2 – ce tiĺky SRSR, mertva modeĺ, ne zdatna pryvabyty nikoho. Ta ž nijake panuvannia ne može spyratysia tiĺky na sylu. Naviť najžorstokiša kolonizacija (monhoĺśke jarmo v kolyšnij Rusi, jevropejśki volodinnia v Afryci) povynna, ščob tryvaty, ščoś davaty ponevolenym narodam: šliachy, školy, stolyciu, pryvablyvu dlia miscevych elit, jaki posylatymuť tudy včytysia svojich ditej, blyskuču kuĺturu. Rosija (zhodom SRSR) mohla vykonuvaty taku roĺ dlia Ukrajiny za časiv svoho rozkvitu, ale teper ce vže zhasla zirka », – vvažaje Filipp de Lara.

Na joho dumku, Majdanom ukrajinci pokazaly, ščo ne chočuť žyty jak sovky.

«Oś u čomu poliahaje sens Majdanu: my ne chočemo žyty jak sovky. Oce i je heopolityčný fakt, jaký tiamušči povynni vziaty do uvahy. Jdeťsia ne pro NATO, ne pro JES, a pro svobodu, hidnisť, pravdu. Niščo ne vkazuje na nemožlyvisť inšoho scenariju miž Ukrajinoju ta Rosijeju, jaký zabezpečyv by vzajemnu vyhodu vid susidstva. Spodivatymemosia, ščo ukrajinśka revoliucija stane počatkom same takoho rozvytku podij. Kažete, nerealistyčno? Možlyvo. Ale čy v pryncypi isnuje inšý šliach?», – zauvažuje francuźký politoloh.

Detaĺniše čytajte u materiali «Chto realist» čytajte u  №13 “Ukrajinśkoho tyžnia“.