Dokument zarejestruvaly narodni deputaty vid “Svobody”: Oleksij Furman, Markijan Lopačak, Oleksij Kajda, Ruslan Marcinkiv, Anatolij Vitiv, Oleh Osuchovśký, Ihor Sabij. U teksti postanovy zaznačajeťsia, ščo diji Rosijśkoji Federaciji jak odnijeji iz deržav-pidpysantiv Budapeštśkoho memorandumu ta bezdijaĺnisť inšych deržav-pidpysantiv Memorandumu rujnujuť isnujuču mižnarodnu systemu bezpeky i prava, a takož porušujuť položennia Dohovoru pro nerozpovsiudžennia jadernoji zbroji vid 1 lypnia 1968 roku.

Tak, deputaty proponujuť prýniaty rišennia pro poperedžennia deržav-harantiv Budapeštśkoho memorandumu (SŠA, Velykoji Brytaniji ta Rosiji – red.), ščo u vypadku neprypynennia protiahom 10 dniv z dnia prýniattia cijeji Postanovy aktiv ahresiji z boku RF, a takož nepovernennia tymčasovo okupovanoji RF terytoriji Ukrajiny ta nenadannia inšymy deržavamy-harantamy Budapeštśkoho memorandumu adekvatnoji vijśkovoji dopomohy, VR zobov’jazujeťsia zdijsnyty vidpovidni procedury vidpovidno do statti CH Dohovoru pro nerozpovsiudžennia jadernoji zbroji vid 1 lypnia 1968 roku ta rozdilu V Zakonu Ukrajiny «Pro mižnarodni dohovory Ukrajiny» dlia prypynennia diji vidpovidnoho mižnarodnoho dohovoru, a takož doručyty Kabminu nevidkladno rozrobyty Deržavnu prohramu vidnovlennia Ukrajinoju statusu jadernoji deržavy ta rozpočaty robotu iz rozrobky jadernoji zbroji jak jedynoho efektyvnoho mechanizmu strymuvannia ahresiji z boku Rosijśkoji Federaciji.

Dohovir pro nerozpovsiudžennia jadernoji zbroji – bahatostoronnij mižnarodný akt, rozroblený Komitetom iz rozzbrojennia OON z metoju postavyty micnu pereponu na šliachu rozšyrennia kola krajin, ščo volodijuť jadernoju zbrojeju, zabezpečyty neobchidný mižnarodný kontroĺ za vykonanniam deržavamy vziatych na sebe za Dohovorom zobov’jazań z tym, ščob obmežyty možlyvisť vynyknennia zbrojnoho konfliktu z zastosuvanniam takoji zbroji; stvoryty šyroki možlyvosti dlia myrnoho vykorystannia atomnoji enerhiji. 

Dohovir vstanovliuje, ščo deržavoju, jaka volodije jadernoju zbrojeju, vvažajeťsia ta, jaka spravyla ta pidirvala taku zbroju čy prystrij do 1 sičnia 1967 roku (tobto SRSR, SŠA, Velykobrytanija, Francija i Kytaj). Dohovir schvalený Heneraĺnoju Asamblejeju OON 12 červnia 1968 roku i vidkrytý dlia pidpysannia 1 lypnia 1968 roku v Moskvi, Vašynhtoni ta Londoni. Ratyfikovaný SRSR 24 lystopada 1969 roku (Rosijśka Federacija – pravonastupnyk SRSR iz vykonannia dohovoru). Nabuv čynnosti 5 bereznia 1970 roku pislia zdači na zberihannia ratyfikacijnych hramot deržavamy-depozytarijamy (SRSR pidpysav u 1968, SŠA – v 1968, Velykobrytanija – v 1968), a takož 40 inšymy krajinamy. Francija i KNR pidpysaly dohovir u 1992 roci. 

11 travnia 1995 roku ponad 170 krajin-učasnyć domovylysia prodovžyty diju dohovoru na nevyznačený termin bez jakych-nebuď dodatkovych umov. Učasnykamy dohovoru je majže vsi nezaležni deržavy svitu. Ne je učasnykamy dohovoru Izrajiĺ, Indija, Pakystan i KNDR.

Budapeštśka uhoda – Memorandum pro harantiji bezpeky u zv’jazku z prýednanniam Ukrajiny do Dohovoru pro nerozpovsiudžennia jadernoji zbroji — mižnarodný dohovir, ukladený 5 hrudnia 1994 roku miž Ukrajinoju, SŠA, Rosijeju i Velykoju Brytanijeju pro bez’jaderný status Ukrajiny. Uhoda bula pidpysana v Budapešti i mistyť punkty, ščo nadajuť Ukrajini harantiji jiji suverenitetu i bezpeky.