Diaspora postupovo asymiliujeťsia j vidčužujeťsia vid Ukrajiny. Pro ce u svojemu materiali dlia “Ukrajinśkoho tyžnia” pyše publicyst Ihor Losiev.

“Vtračajeťsia velyčezný nacionaĺný resurs. Ce stosujeťsia i Kubani, de proukrajinśki nastroji ne taki vže j pomitni. Navpaky, Kremĺ namahajeťsia maksymaĺno zipsuvaty vidnosyny miž Ukrajinoju ta kubanciamy. Tak, šče za časiv konfliktu navkolo ostrova Tuzla holovnu roĺ u tij antyukrajinśkij provokaciji bulo doručeno vykonuvaty same Krasnodarśkomu kraju RF, a v ahresiji 2014 roku v Krymu aktyvnu učasť braly zahony kubanśkoho kozactva”, – pyše avtor.

“Brak vyraznoji polityky Ukrajiny ščodo diaspory až nijak ne vypadkový. Ce prodovžennia mliavoji nacionaĺno-humanitarnoji polityky vseredyni deržavy. Čy može efektyvno provadyty svoju liniju za kordonom krajina, ščo ne zdatna konsoliduvaty vlasni rehiony? Čy dopomože ukrajinciam Kubani, Sybiru, Dalekoho Schodu kýivśka vlada, ščo výavylasia nespromožnoju dopomohty ukrajinciam Krymu i Donbasu?” – zauvažuje Losiev

“Jak pokazuje dosvid Krymu i Donbasu, jakščo naša krajina ne navčyťsia praciuvaty v kuĺturno-polityčnij caryni na vlasnij terytoriji, navriad čy na neji čekajuť lavry peremožcia v ukrajinśkomu sviti za kordonom. Ne zabuvajmo, ščo nynišnij splesk ukrajinśkoho patriotyzmu na Pivdni stavsia ne zavdiaky oficijnomu Kýevu, a vsupereč jomu. JE naviť pidstavy vvažaty, ščo j veś Donbas bulo b utračeno, jakby ne potužný narodný tysk na vladu”, – konstatuje vin.

Biĺše čytajte u materiali “Ščo nam Kubań?” u №44 “Ukrajinśkoho tyžnia“.